LUH NAPAJEDLA
Jedinečná krajinná oblast vzniklá rekultivací těžebního prostoru
LUH NAPAJEDLA
Přírodní oáza - výsledek rekultivace těžebního prostoru, která se nachází mezi Napajedly, Spytihněví a Topolnou je doslova rájem pro živočichy i rostliny, včetně chráněných druhů.
Necelých devadesát hektarů obsahuje menší i větší jezírka, zátoky, ostrůvky, poloostrovy, travnaté plochy i remízky, které poskytují domov například kriticky ohroženému skokanu skřehotavému či ptákům orlovci říčnímu a strnadu lučnímu. Taktéž je tu k vidění řada dalších druhů - ryb, obojživelníků, ptáků i savců.
HISTORIE
Mezi Napajedly, Spytihněví a Topolnou, na levém břehu řeky Moravy v minulosti probíhala a dosud probíhá těžba štěrkopísku. Jedná se o nevýhradní ložisko nadregionálního významu, u něhož je těžená surovina využívána ve stavebnictví. Těžba a související aktivity způsobily disturbanci ekosystémů a krajiny velkého rozsahu o celkové rozloze cca 215 ha.
Ve Spytihněvi byl štěrkopísek těžen již od 70. let 20. století. V 80. letech 20. století zde těžbu provádělo JZD Slušovice. V dobývacích prostorech Spytihněv II - Napajedla a Napajedla - sever těžba štěrkopísku probíhala od roku 1992. Štěrkopísek byl těžen mokrou cestou pomocí plovoucího korečkového rypadla. Vytěžená nerostná surovina byla dopravována přes odvalovací dopravní pás bagru soustavou plovoucích dopravních pásů na systém terénních pásových dopravníků. Tímto způsobem byl štěrkopísek dodáván na stabilní úpravárenskou linku. Na ní probíhaly základní technologické operace mokré úpravy vytěženého kameniva - třídění do velikostních frakcí, propírání a drcení. Těžba štěrkopísku v těžebních prostorech ve Spytihněvi byla před více lety ukončena.
V současnosti jsou lokality po provedené technické a biologické rekultivaci. V terénních depresích po vytěženém štěrkopísku vznikly velké vodní nádrže (Bezedné, Šoulet, aj.), které jsou v souladu s ustanoveními zákona ČNR č. 114/1992 Sb. významnými krajinnými prvky, jež jako ekologicky, geomorfologicky i esteticky hodnotná část krajiny utvářejí její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Břehové partie byly technicky vymodelovány. Na většině ploch souše byla provedena zemědělská rekultivace s cílovým stavem trvalých travních porostů. Na menší části byla provedena lesnická rekultivace s cílovým stavem listnatého lesního porostu. V části ložiska Napajedla IVC/D a C/E byl štěrkopísek při průměrné roční těžbě 300 tis. t/rok dotěžen v roce 2016. Technická rekultivace vymezených ploch těžebny štěrkopísku byla podle dokumentace Plán využívání ložiska v těžebním prostoru Napajedla IVC/D a E ukončena v letech 2017 - 2018.
Biologická rekultivace zahrnuje v první fázi po dotěžení těžebního prostoru Napajedla IVC/D a C/E založení břehových travních porostů s výsadbou vrbových holí a řízků s cílem zapojit vytvořenou vodní plochu do krajiny a v jižní části založení diferencovaných travních porostů a výsadbu rozptýlené zeleně. Část lokality je zatravněna, částečně provedena přerušovaná výsadba křovin. Cílem rekultivace je vytvoření přírodě blízkých společenstev lužního lesa a segmentu lesostepní krajiny na budoucím poloostrově a nastartování přirozené sukcese, kterou bude v prvních letech nutné usměrňovat cílenými zásahy. Biologická rekultivace je realizována ve dvou krocích, nejprve dílčí rekultivace po vytěžení zásob v těžebním prostoru Napajedla IVC/D a C/E a následně v rámci vytvoření cílového stavu komplexního řešení celého ložiska.
V roce 2020 - 2021 se v těžebním prostoru Napajedla IVC/D a C/E předpokládá ukončení biologické rekultivace. Těžba štěrkopísku v současnosti ještě probíhá v části nevýhradního ložiska Napajedla - sever. Vytěžená surovina je systémem pásových dopravníků přepravována k úpravě a zpracování do štěrkovny Spytihněv vlastněné a provozované firmou CEMEX Sand, k. s.
